CO TO VLASTNĚ SLAVÍME

Občas se vyskytují otázky či nepřesnosti týkající se předmětu oslav. Dovolím si k tomu
zamyšlení:

1.) Nejedná se pouze o přejmenování některé části. To bychom asi neslavili. Jedná se
o pojmenování různých stavebních záměrů realizovaných různými investory z
různých směrů a pod různými názvy (například Beamtenheim, Česká úřednická čtvrť,
Německá úřednická čtvrť, nebo podle stavebních družstev Úřednická čtvrť, Na vyhlídce, Pod vodojemem apod.) pod jedním názvem, jako jeden celek –
„Masarykova čtvrť“. A to i včetně tehdejších plánů.

2.) Je zřejmé, že vznik čtvrti provázela specifická společenská i politická situace odlišná
od současnosti. Jak to přesně bylo a proč historikové či autoři publikací uvádějí
datum 17.6.1925 zjišťujeme, ověřujeme. Měly by k tomu sloužit i podzimní
přednášky, procházky atd. Něco už se zjistilo, není to ale definitivní. Všechny
informace už oficiálně dostupné nejsou, některé dokumenty jsou skartované. Osobně
doufám, že v průběhu roku oslav by se mohly některé skutečnosti objasnit s pomocí
soukromých archivů či pozůstalostí apod. Jisté je, že v tehdejší době se cíleně, jako
idea pro moderní bydlení uplatňovala zahradní struktura zástavby – zahradní město
– zahradní obytná čtvrť. Tato urbanistická idea má svůj původ v Anglii a u nás se
uplatňovala již za Rakouska-Uherska. I v jiných našich a evropských městech vznikaly
ve stejné době tzv. westendy – obytné čtvrti na západních okrajích měst. Dělo se to v
období parních strojů na pevná paliva, jejichž zplodiny obtěžovaly městská centra a
táhly se dál na východ. Důvodem bylo převažující západní proudění větrů v
evropském vnitrozemí. 

3.) Podstata Masarykovy čtvrti není ve vilách, ani v pojmenování podle
nejvýznamnějšího Čechoslováka té doby, ale v jednotné urbanistické struktuře, která
se uplatnila různými subjekty a z různých směrů, až došla ke společnému
sjednocujícímu pojmenování. Je pozoruhodné, že navzdory kopcovitému terénu s
roklemi a stráněmi, i nezávisle na orientaci ke světovým stranám byla poměrně
rychle a z různých směrů vybudována infrastruktura a ukázněná zástavba podřizující
se jedné ideji. Nezávisle na typu zástavby. Nezáleží tedy zda se jedná o samostatně
stojící rodinné domy, dvojdomy či trojdomy, řadovou zástavbu, bytový dům nebo
vilu. A navíc, v zahradním stylu byly postaveny nejen obytné stavby, ale i občanská
vybavenost.
Urbanistickou podstatu čtvrti lze vysvětlit jednoduše jako bloky zahrad lemované
průhlednými ploty. Uliční čáru tvoří průhledný plot. Stavební čára budov je
orientovaná rovnoběžně s uliční čárou, odsazená o předzahrádku. Výjimky
„potvrzující pravidlo“ ve vedení stavební čáry jsou na některých nárožích a v
některých případech vilových staveb. To už je na odbornější vysvětlení pro
přednášku.

4.) Čtvrť byla vybudována na holých kopcích se stepní krajinou, kde se převážně
pohybovaly vojenské posádky a nedělní výletníci. Z hlediska životního prostředí mají
důležitou úlohu zahrady, zahrádky a předzahrádky. Silnice a domy byly postaveny
relativně rychle. Desítky roků však trvalo, než vzrostla zeleň až některé stromy
přerostly budovy. Soukromá i veřejná zeleň prolínající celou zástavbou časem
převládla a stala se sjednocujícím pojítkem architektonických slohů a stylů.
Důležitou roli v tom mají průhledné ploty a také úsilí zahradníků a zahrádkářů, kteří
se nejen vysokými stromy zahrad ale i předzahrádkami podílejí na specifickém
utváření veřejného prostoru. Ke koloritu čtvrti přispívají i zahrádkové kolonie a Wilsonův les. Ve čtvrti 60 roků působil samostatný spolek zahrádkářů ZO Masarykova
čtvrť. Z uvedených důvodů v průběhu roku 2025 děkujeme našim předchůdcům za životní
prostředí, které jejich působením vzniklo a slavíme 100 let od pojmenování zahradní obytné
čtvrti jako celku.

Ing. Bohumil Bílek – zastupitel MČ Brno-střed,
kontaktní osoba a koordinátor oslav

STO LET MASARYKOVY ČTVRTI

V letošním roce uplyne sto let od přejmenování tehdejší Úřednické čtvrti na Masarykovu čtvrť. K této významné události budou připraveny zajímavé akce pro veřejnost, podrobná pozvánka bude zveřejněna v květnovém čísle zpravodaje. Jubileum oslaví také kostel sv. Augustina, letos uplyne 90 let od jeho vysvěcení.

Masarykova čtvrť je souvislá zahradní zástavba na svazích Žlutého kopce, na stráních nad Pisárkami a na druhé straně pod vrcholem Kraví hory. Rozkládá se na více katastrálních územích: Stránice, Žabovřesky, Pisárky, Staré Brno a Veveří. Vznikala postupně od konce 19. století na pozemcích využívaných jako vinice, pastviny či zemědělsky obhospodařovaná půda.

V Brně byla činností několika stavebních družstev od konce 19. století do první světové války budována německá Úřednická čtvrť (Beamtenheim) formou maximálně třípodlažní vilové historizující a secesní zástavby mezi ulicemi Údolní, Tvrdého a Heinrichova.

Po vzniku Československa a připojení 23 okolních obcí k velkému Brnu v roce 1919 stavební družstva pokračovala ve výstavbě navazující české Úřednické čtvrti. Charakter této zástavby má vlastnosti „zahradního města“ s privátními předzahrádkami, opticky propojenými se zelení ve veřejném prostoru. Podobné zahradní čtvrti rostly od začátku 20. století v Praze i dalších městech, ale Brno bylo v tomto smyslu avantgardní, a to dokonce v evropském měřítku. Typ zástavby byl inspirován myšlenkou různých forem bydlení v zahradách a přírodním prostředí, přitom dostupného i středním vrstvám obyvatel. Byl vytvořen regulační a parcelační plán čtvrti, zejména zásluhou bytového družstva Úřednická čtvrť a architektů Jindřicha Kumpošta a Bohuslava Fuchse.

Velkým přínosem k rozvoji území bylo prodloužení tramvajové dvoukolejné trati s jednokolejnou smyčkou u kostela sv. Augustina v roce 1929. Na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století pokračovala rezidenční zástavba v duchu Výstavy soudobé kultury v Brně roku 1928 a novém stylu mladého Československa – funkcionalismu. Do roku 1939 tak bylo zastavěno celé území mezi ulicemi Barvičova, Údolní a Wilsonovým lesem. Realizovaly se samostatné i řadové rodinné domy různých typů, vily, činžovní bytové domy a na Babákově náměstí (dnes náměstí Míru) a ulici Lerchova vznikly celkem tři školy, dva objekty studentských kolejí a kostel sv. Augustina s farou. Město Brno s mnoha realizacemi avantgardní meziválečné architektury je označováno jako město funkcionalistické. Zhruba dvě třetiny Masarykovy čtvrti jsou na území městské části Brno-střed, jedna třetina na území Žabovřesk.

Název Masarykova čtvrť

V Archivu města Brna se podařilo zjistit, že k přejmenování čtvrti došlo na základě usnesení 12. schůze brněnského Městského zastupitelstva č. 9771, přijatého na schůzi 17. července 1925. Na této schůzi byl schválen návrh zrušit pojmenování Úřednická čtvrť a nově ji pojmenovat Masarykova čtvrť na počest prvního prezidenta Československa Tomáše Garriguea Masaryka. Zároveň bylo rozhodnuto, že prezidentská kancelář bude požádána o souhlas s tímto aktem. Název Masarykova čtvrť, přijatý v roce 1925, byl v minulém režimu změněn na Jiráskova čtvrť a až po roce 1990 došlo k návratu k původnímu názvu.

Kostel sv. Augustina

Náměstí Míru je centrem Masarykovy čtvrti na hranici dnešních městských částí Brno-střed a Brno-Žabovřesky. Dominuje mu kostel sv. Augustina, postavený k 1500. výročí smrti tohoto světce. Realizace proběhla v letech 1930–1934 podle projektu architekta Vladimíra Fischera.

Od jeho slavnostního vysvěcení, které se uskutečnilo v neděli 5. května 1935, letos uplyne rovných devadesát let. Naučné architektonické stezky V Brněnském architektonickém manuálu volně přístupném na webu: www.bam.brno.cz najdou zájemci o stavební kulturu podrobné informace o pozoruhodných brněnských stavbách a jejich autorech. Masarykově čtvrti jsou věnovány dvě naučné architektonické stezky o délce celkem 8,79 kilometru se zastaveními a komentářem u celkem 110 staveb, a to včetně informací o jejich autorech. Byli to architekti a stavitelé: Jindřich Kumpošt, Bohuslav Fuchs, Jaroslav Grunt, Josef Kranz, Evžen Škarda, Jiří Kroha, Oskar Poříska, Eduard Žáček, Miloslav Kopřiva, Miloš Laml, Václav Dvořák, Otto Eisler, Leopold Bauer, Ernst Wiesner, Zikmund Kerekes a další.

Ing. arch. Petr Hubáček, Ph.D. a Ing. arch. Blažena Hubáčková, Ph.D.

(Článek vyšel v únorovém čísle Zpravodaje MČ Brno-střed)